At line 1 changed 1 line. |
[{ColorTitle |
[{ALLOW view All}] |
[{ALLOW edit,upload Trusted}] |
[{ColorTitle bgcolor='#F6931B' |
At line 7 added 3 lines. |
%%(text-align: right) |
[Předchozí|Math6] [Další|Math8] [Obsah|Math]%% |
|
At line 15 added 105 lines. |
|
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_1.gif]\\ |
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_2.gif]\\ |
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_3.gif] |
|
Z didaktických důvodů jsme použili při tisku označení nezávisle proměnné písmeno __t__ a nikoli __x__; pro námi zadefinovanou funkci __není podstatné__, jaká je hodnota proměnné x kdesi jinde v programu -pokud se tam vůbec proměnná takto označená vyskytuje-, ale hodnota argumentu v hranatých závorkách. Zde je zřejmý důvod, proč v definicici funkce jsou její nezávisle proměnné označené podtržítkem; za hodnotu proměnné např. x v definici funkce označené x_ se dosazuje při vyčíslování hodnoty funkce číslo uvedené v argumentu funkce, za hodnoty proměnných, které nejsou při definování funkce podtržítkem označeny se berou hodnoty stejně označených proměnných odjinud z programu.\\ |
|
Například: |
|
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_4.gif] |
|
-ujišťujeme se, že žádná funkce označená písmenem g nemůže kolidovat s námi zamýšlenou funkcí |
|
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_5.gif] |
|
-definujeme konstantu a, kterou využijeme v definici funkce g |
|
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_6.gif] |
|
- odpověď M. na definici konstanty a |
|
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_7.gif] |
|
- definujeme funkci g; nezávisle proměnná je x, neboť je na levé straně definice označena podtržítkem; konstanta a je brána jako globální, předtím v programu určený - definovaný či vypočtený - objekt takového typu, že jej lze dosadit do pravé strany definice funkce g / v tomto případě -obecně komplexní- číslo/. |
|
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_8.gif]\\ |
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_9.gif]\\ |
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_10.gif] |
|
Při tisku se pro výpočet hodnot dosazuje za a v definici funkce výše v programu zadefinovaná hodnota konstanty a a do pravé strany definice funkce se dosazují za nezávisle proměnnou v této definici označenou x hodnoty proměnné z, přičemž tato proměnná z probíhá interval <-a; a>. |
|
Co se stane, když použijeme na místě globální proměnné v definici funkce proměnnou, která nebyla definována si ukážeme opět na příkladu. |
|
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_11.gif] |
|
- mažeme předchozí /eventuální/ definice symbolu g |
|
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_12.gif] |
|
- mažeme předchozí /eventuální/ definice symbolu a |
|
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_13.gif] |
|
- definujeme funkci g |
|
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_14.gif]\\ |
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_15.gif]\\ |
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_16.gif]\\ |
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_17.gif]\\ |
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_18.gif]\\ |
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_19.gif]\\ |
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_20.gif] |
|
A dostáváme rozličná chybová hlášení - M. nemůže za a nic dosadit; narozdíl od některých jiných SW M. __nedosazuje__ za nedefinované symboly nulu. |
|
Zkusme jiný příklad; proměnná a bude definována až při vlastním tisku: |
|
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_21.gif]\\ |
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_22.gif]\\ |
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_23.gif]\\ |
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_24.gif]\\ |
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_25.gif] |
|
__Otázka pro zvídavého čtenáře:__ jakou funkci jsme vlastně vytiskli? |
|
Pokud jste tuhle otázku zodpověděli správně /přesvědčit se můžete například tím, že vytisknete svoji odpověď a porovnáte ji s daným grafem/, máte v pojmech "argument funkce", nezávisle proměnná", globální konstanta" jasno a můžeme postoupit dále. |
|
Obzvláště v technické praxi nevystačíme obvykle s elementárními funkcemi, ale potřebujeme zadefinovat funkci pomocí různých předpisů na různých intervalech, nebo v závislosti na nějaké podmínce. Syntaxe je následující: |
|
funkce[[nezávisleproměnná_]:=výraz1/;podmínka1 |
|
funkce[[nezávisleproměnná_]:=výraz2/;podmínka2 |
|
a tak dále., za poslední podmínkou je středník. A opět příklad přímo z M.: |
|
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_27.gif]\\ |
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_28.gif]\\ |
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_29.gif] |
|
Podmínka i funkce mohou ovšem obsahovat i globální proměnnou: |
|
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_30.gif]\\ |
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_31.gif]\\ |
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_32.gif]\\ |
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_33.gif]\\ |
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_34.gif] |
|
Všimněme si nyní toho, že funkce g je zadefinovaná pro jakýkoli reálný argument; právě jedna ze dvou uvedených podmánek má hodnotu True. Pro takové situace lze s výhodou použít příkaz If. |
|
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_35.gif]\\ |
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_36.gif] |
|
Příkaz If[[podmínka,výstup1,výstup2] znamená, že v případě, že má podmínka hodnotu True je výstupem výstup1 a v případě, že má podmínka hodnotu False výstup2. Definice funkce g pak vypadá následovně: |
|
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_37.gif] |
|
A Abychom se přesvědčili, že jde o "tutéž" funkci, provedeme stejný tisk: |
|
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_38.gif]\\ |
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_39.gif]\\ |
[{nbsp count='5'}][Math7/index_gr_40.gif] |
|
V technické praxi se často vyskytne potřeba komplikovanějších podmínek. Protože podmínka sama je výraz typu boolean, uvedeme zde nějaké operace s objekty tohoto typu. Připomeňme, že výraz typu boolean nabývá nejvýše dvou hodnot a to True a False. |
|
[7.notebook|Math7/zacmath7.nb] |