| Začínáme s Mathematica-ou II... díl 2. |
Jedno použití:
Další možnost: iterátor i pocíná od císla 1 a postupuje po prirozených císlech do císla 10 vcetne.
Obdobne iterátor i pocíná od císla 5 a postupuje po prirozených císlech do císla 8 vcetne.
Iterátor pocíná od císla 7 do císla 7,5 s krokem 0,125:
Iterátoru muže být více:
Jak to funguje? Príklad byl zvolen tak, že to lze jednoznacne rozkódovat. Prípadne si s príkazem Table trochu pohrajte. Myslíte-li to s M. aspon trochu vážne, urcite se vám to neztratí.
Vytváret ovšem mužeme i složitejší struktury:
Ukažme si další príklad práce s Table:
Chceme si vytvorit tabulku parciálních derivací soucinu dvou funkcí dvou promenných, tak, že soucet rádu derivací podle x a y je nejvýše 2:
Nyní by nás zajímala substituce za funkce u[x,y] a v[x,y], napríklad:
Aplikujme dosazení na výraz:
Vidíme, že probehlo dosazení za funkce u[x,y] a v[x,y], nikoli za derivace techto funkcí. Vytvorme si tedy pomocí príkazu Table dokonalejší dosazení:

A aplikujme obe dosazení dohromady:
No a kdybychom chteli ony derivace secíst a výraz zjednodušit, mužeme tak ucinit napríklad takto:
notebook 2.02
| image028.gif | ![]() |
693 bytes |
| image030.gif | ![]() |
753 bytes |
| image032.gif | ![]() |
615 bytes |
| image034.gif | ![]() |
816 bytes |
| image036.gif | ![]() |
1739 bytes |
| image038.gif | ![]() |
1585 bytes |
| image040.gif | ![]() |
2707 bytes |
| image044.gif | ![]() |
3006 bytes |
| image046.gif | ![]() |
2256 bytes |
| image048.gif | ![]() |
2255 bytes |
| image050.gif | ![]() |
3525 bytes |
| image052.gif | ![]() |
2078 bytes |