Začínáme s Mathematica-ou ... díl 5. |
Dobře, pokud jsme chtěli jen nalézt kořeny a stačí nám si je přečíst z obrazovky, jsme hotovi. Obvykle ovšem kořeny potřebujeme k dalším výpočtům a nejčastěji v technické praxi potřebujeme jeden konkrétní kořen dosadit do dalšího vzorce. Zkusme se zeptat M., co je v proměnné x:
Vidíme, že v proměnné x není zatím nic, což má jistou logiku: ze třech kořenů nelze rozhodnout, který do x dosadit, nebo které z posledních řešení dosadit.
Výstupem příkazu Solve je List; jednotlivé prvky onoho Listu jsou "replacement rules", česky pravidla náhrady, záměny. Neuděláme velkou chybu, když je budeme číst "nahraď" nebo "dosaď". Napíši-li:
mohu tedy přečíst výsledek: "nahraď x jedničkou", nebo "dosaď za x jedničku". Jak dostaneme do x zvolený kořen-jedničku?
A přesvědčíme se, že proměnná x má opravdu hodnotu -1:
Co znamená "lomeno tečka", čili /. ? Zeptejme se M.
Tedy /. aplikuje pravidla za tečkou na výraz před lomítkem. Například:
Transformační pravidla budeme často používat a proto je dobré si je procvičit individuálně.
index_gr_10.gif | ![]() |
178 bytes |
index_gr_11.gif | ![]() |
249 bytes |
index_gr_12.gif | ![]() |
127 bytes |
index_gr_13.gif | ![]() |
131 bytes |
index_gr_14.gif | ![]() |
127 bytes |
index_gr_15.gif | ![]() |
83 bytes |
index_gr_16.gif | ![]() |
134 bytes |
index_gr_17.gif | ![]() |
854 bytes |
index_gr_18.gif | ![]() |
487 bytes |
index_gr_19.gif | ![]() |
407 bytes |
index_gr_7.gif | ![]() |
132 bytes |
index_gr_8.gif | ![]() |
127 bytes |
index_gr_9.gif | ![]() |
315 bytes |
zacmath5.nb | ![]() |
5877 bytes |