Já jsem zjistil, že jakmile si pustím nějakou ženskou k tělu, začne žárlit, podezírat, vnucovat se a šíleně otravovat. Zjistil jsem, že jakmile se já spustím s nějakou ženskou, je ze mne sobec a tyran. Ženské všechno obrátí vzhůru nohama.
-- Shaw
-- Shaw
■ Diskuzní fórum
■ Pískoviště
■ Poslední změny
■ Registrace
■ Etický kodex
■ Nápověda
■ Administrace
■ Hlášení chyb
■ Pískoviště
■ Poslední změny
■ Registrace
■ Etický kodex
■ Nápověda
■ Administrace
■ Hlášení chyb
 |  |
© 1999-2008 HEAT
JSPWiki v2.4.104
| At line 1 added 2 lines. |
| [{ALLOW view All}] |
| [{ALLOW edit,upload Trusted}] |
| At line 112 changed 1 line. |
| |''a) tepelně vlhkostní, [{nbsp count='5'}~] |g) elektrostatickou,'' |
| |''a) tepelně vlhkostní, [{nbsp count='5'}] |g) elektrostatickou,'' |
| At line 117 changed 1 line. |
| |''f) ionizační,'' | [{nbsp}~] |
| |''f) ionizační,'' | [{nbsp}] |
| }] |
| At line 160 changed 1 line. |
| |^ | Vodní pára |< | [{nbsp}~] |^ |
| |^ | Vodní pára |< | [{nbsp}] |^ |
| At line 303 changed 1 line. |
| | Bazén (vodní plochy) | [{nbsp}~] | 40 -- 50 |
| | Bazén (vodní plochy) | [{nbsp}] | 40 -- 50 |
| At line 324 changed 1 line. |
| Pro standardního evropského člověka (1.75 m a 75 kg) A%%sub D%% = 1.9 m%%super 2%% . K základní |
| Pro standardního evropského člověka (1.75 m a 75 kg) A%%sub D%% = 1.9 m%%sup 2%% . K základní |
| At line 330 changed 1 line. |
| tepla o 5 až 10 W.m%%super -2%% |
| tepla o 5 až 10 W.m%%sup -2%% |
| At line 332 changed 1 line. |
| pokud se objeví třes, může se zvýšit až na 200 W.m%%super -2%% . Tabulka |
| pokud se objeví třes, může se zvýšit až na 200 W.m%%sup -2%% . Tabulka |
| At line 452 changed 2 lines. |
| |[{nbsp}~] | '' 2. nerovnoměrnost v čase,'' |
| |[{nbsp}~] | '' 3. nerovnoměrnost v prostoru a čase.'' }] |
| |[{nbsp}] | '' 2. nerovnoměrnost v čase,'' |
| |[{nbsp}] | '' 3. nerovnoměrnost v prostoru a čase.'' }] |
| At line 824 changed 1 line. |
| || Druh činnosti || Metabolické teplo (W*m%%super -2%% ) || Množství vzduchu (m%%super 3%% * h%%super -1%% * os%%super -1%% ) |
| || Druh činnosti || Metabolické teplo (W*m%%sup -2%% ) || Množství vzduchu (m%%sup 3%% * h%%sup -1%% * os%%sup -1%% ) |
| At line 839 changed 1 line. |
| || Volný prostor pro 1 osobu (m%%super 3%%) || Množství čerstvého vzduchu (m%%super 3%% * h%%super -1%% * os%%super -1%% ) |
| || Volný prostor pro 1 osobu (m%%sup 3%%) || Množství čerstvého vzduchu (m%%sup 3%% * h%%sup -1%% * os%%sup -1%% ) |
| At line 983 changed 1 line. |
| a) ''páry'' (částice do 10%%super -4%% mm),\\ |
| a) ''páry'' (částice do 10%%sup -4%% mm),\\ |
| At line 1019 changed 2 lines. |
| připouští průměrná denní koncentrace 0.15 mg/m%%super 3%% a spad |
| prachu nesmí překročit 150 tun na jeden km%%super 2%% za rok . |
| připouští průměrná denní koncentrace 0.15 mg/m%%sup 3%% a spad |
| prachu nesmí překročit 150 tun na jeden km%%sup 2%% za rok . |
| At line 1086 changed 1 line. |
| || Místo || Počet mikrobů v 1m%%super 3%% ovzduší |
| || Místo || Počet mikrobů v 1m%%sup 3%% ovzduší |
| At line 1388 changed 2 lines. |
| | pracoviště (8 hod) | 400 Vm%%super -1%% | 80 Vm%%super -1%% | 160 Vm%%super -1%% |
| | bytová zástavba | 72 Vm%%super -1%% | 24 Vm%%super -1%% | 50 Vm%%super -1%% |
| | pracoviště (8 hod) | 400 Vm%%sup -1%% | 80 Vm%%sup -1%% | 160 Vm%%sup -1%% |
| | bytová zástavba | 72 Vm%%sup -1%% | 24 Vm%%sup -1%% | 50 Vm%%sup -1%% |
| At line 1567 changed 1 line. |
| posunutý přesně o 180 %%super 0%%. Narazí li obě vlny na sebe nastává |
| posunutý přesně o 180 %%sup 0%%. Narazí li obě vlny na sebe nastává |
| At line 1693 changed 2 lines. |
| Wm%%super -2%% a objemový průtok vzduchu plícemi je 0.14 |
| l s%%super -1%% . Tepelná produkce i průtok vdechovaného vzduchu se |
| Wm%%sup -2%% a objemový průtok vzduchu plícemi je 0.14 |
| l s%%sup -1%% . Tepelná produkce i průtok vdechovaného vzduchu se |
| At line 1726 changed 1 line. |
| |^ |^ | Wm%%super -2%% | met | W |^ |
| |^ |^ | Wm%%sup -2%% | met | W |^ |
| At line 1783 changed 1 line. |
| |^ | m%%super 2%%K/W | clo |^ |
| |^ | m%%sup 2%%K/W | clo |^ |
| At line 1826 added 1 line. |
| !!4.3. STANOVENÍ VZTAHŮ PRO VÝPOČET TEPELNÉ POHODY |
| At line 1828 added 10 lines. |
| __Tepelnou pohodou__ (někdy též __tepelnou neutralitou__ ) se označuje |
| stav, kdy prostředí odnímá člověku jeho tepelnou produkci bez |
| výrazného ( mokrého) pocení. Vzhledem k individuálním odchylkám |
| fyziologických funkcí lidí, nelze zajistit jakoukoliv kombinací |
| veličin, optimální tepelný stav prostředí, kdy by podmínky vyhovovali |
| všem přítomným osobám. Vždy je určitý podíl ( nejméně 5 % ) |
| nespokojených, kteří pociťují tepelnou nepohodu (diskomfort). Proto |
| jsou pro potřeby projektantů a hygieniků důležité kromě optimálních, |
| také přípustné podmínky tepelněvlhkostního mikroklimatu podle fyzické |
| aktivity osob a jejich oblečení. |
| At line 1839 added 2 lines. |
| Doporučené podmínky tepelné pohody se opírají o statistická šetření |
| ze __stupnice tepelných pocitů__ ( PMV-Predicted Mean Vote): |
| At line 1842 added 441 lines. |
| [{Table |
| | +3 horko | - 3 zima | [{nbsp}] | [{nbsp}] | [{nbsp}] |
| | +2 teplo | - 2 chladno | [{nbsp}] | [{nbsp}] | [{nbsp}] |
| | [{nbsp}] |[{nbsp}] | [{nbsp count='20' }] |mírné teplo | -1 mírné chladno |
| | 0 neutrálně |< | [{nbsp}] | [{nbsp}] | [{nbsp}] |
| }] |
| __Procentuální podíl____ nespokojených __(PPD-Predicted Percentage of |
| Dissatisfied) z přítomných v určitém prostředí, souvisí s hodnotami |
| stupnice tepelných pocitů vztahem: |
| PPD= 100 --95.exp.(+0,03353 PMV%%sup 4%% + 0,2179 PMV%%sup 2%% )(%) |
| který platí podle ISO 7730 pro tepelně mírné prostředí. Odpovídající |
| hodnoty procentuálního podílu nespokojených (PPD) vypočtené ze |
| stupnice tepelných pocitů (PMV) udává tabulka 15 a grafické znázornění |
| PPD = f(PMV) je na obrázku 6. |
| Tab.15 Závislost podílu nespokojených na stupnici tep. pocitů |
| | PMV | 0 | [{LTMath fontsize='12' latex='\\pm'}]0,5 | [{LTMath fontsize='12' latex='\\pm'}]0,83 | [{LTMath fontsize='12' latex='\\pm'}]1 | [{LTMath fontsize='12' latex='\\pm'}]2 |
| | PPD (%) | 5 | 10 | 20 | 25 | 75 |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image069.gif] |
| Obr.6 Závislost procentuálního podílu nespokojených lidí na stupni |
| tepelného pocitu |
| Stupeň tepelného pocitu je možné stanovit ze vztahu |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image071.gif] |
| kde teplota povrchu oděvu je zadána: |
| ''a) implicitním vztahem:'' |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image074.gif] |
| ''b) nebo explicitním vztahem:'' |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image076.gif] |
| Uvedené vztahy poskytují možnost, výpočtem pomocí počítače stanovit |
| kolika přítomným bude pravděpodobně vyhovovat určená kombinace |
| činitelů, které ovlivňují tepelné pocity člověka: |
| ta - teplota okolního vzduchu \\ |
| tr - účinná teplota okolních ploch \\ |
| var - relativní rychlost proudění vzduchu vůči člověku\\ |
| j - vlhkost vzduchu (z j a z __ta__ se vypočítává atm.tlak __pa__)\\ |
| Icl - tepelný odpor oděvu \\ |
| M - metabolismus člověka\\ |
| W - mechanická práce člověka |
| __Pro PMV = 0 je vztah rovnicí tepelné pohody__ ( 5 % nespokojených). |
| Podmínky se považují za přípustné, pokud se PMV pohybuje v rozmezí |
| 0,5 (do 10% nespokojených). |
| Společný účinek sdílení tepla konvekcí a radiací sdružuje |
| tzv. operativní teplota t%%sub o%% . Představuje jednotnou teplotu |
| černého (z hlediska sdílení tepla radiací) uzavřeného prostoru, ve |
| kterém by člověk sdílel konvekcí a radiací stejně tepla, jako ve |
| skutečném teplotně nestejnorodém prostoru. Teplota t%%sub 0%% vyplývá |
| z rovnice |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image077.gif]\\ |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image078.gif]\\ |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image079.gif] |
| Rozdíl v tepelné produkci o 8 W/m%%sup 2 %% při Icl = 0,2 m%%sup |
| 2%% K/W pak způsobí odchylku t%%sub 0%% o 1K. |
| Při __optimálním tepelném stavu__ člověka neexistuje napětí |
| v termoregulačním mechanismu ani pocit nepohody čímž se vytváří |
| předpoklad pro vysokou pracovní schopnost. Doporučené optimální |
| operativní teploty t%%sub 0%% odpovídají stavu tepelné neutrality. |
| __Přípustný tepelný stav__ člověka doprovází určité zatížení |
| termoregulace a výskyt diskomformních tepelných pocitů. Lze očekávat |
| určité snížení pracovní schopnosti, avšak bez zvýšení nemocnosti. |
| Nežádoucí místní ochlazování lidského těla __(průvan)__ vyvolané |
| pohybem vzduchu závisí na rychlosti proudění vzduchu kolem těla a na |
| __intenzitě turbulence.__ |
| Nejcitlivější na velkou intenzitu proudění vzduchu jsou odkryté části |
| těla, zejména hlava a jsou drážděny i nervové buňky kůže a to zvyšuje |
| pocit chladu. |
| Matematický __model vlivu turbulence na pocit průvanu__, použitelný |
| pro sedící lehce pracující osoby, sestavil na základě experimentů |
| Fanger. Model umožňuje předpovídat procento nespokojených lidí |
| v důsledku průvanu, jako funkci střední rychlosti vzduchu , intenzity |
| turbulence T%%sub r%% a teploty vzduchu t%%sub a.%% |
| Závislost procenta nespokojenosti lidí, z hlediska intenzity průvanu |
| je definována vztahem: |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image080.gif] |
| !!4.4. MĚŘENÍ TEPELNÉHO STAVU PROSTŘEDÍ |
| K určení tepelného stavu prostředí měříme: |
| a) ''jednotlivé činitele'', tj. teplotu vzduchu ta, účinnou teplotu |
| okolních ploch příp. protilehlých ploch tr, vlhkost vzduchu |
| j a rychlost proudění v%%sub ar%% , |
| b) ''výsledné veličiny'', zahrnující společný účinek dvou nebo více |
| činitelů. |
| Při __měření teploty vzduchu__ je třeba teploměry s baňkou nebo čidlem |
| chránit před účinky sálání okolních ploch. Nejúčinnější ochranou je |
| lesklá clona ( i více násobná) a zvýšení rychlosti proudění vzduchu |
| kolem činné části teploměru . |
| ''__Možnosti měření teplot__'' |
| __Termočlánky__ - dálkovou registraci a přenos údajů umožňují |
| termočlánky a odporové teploměry. Ve vzduchotechnice se užívají |
| nejčastěji dvojice kovů (podle ČSN 35 67 10) měď -- konstantan |
| s termoelektrickým napětím asi 50 mV/K, vhodné do 400%%sup 0%%C, |
| železo -- konstantan (asi 60 mV/K, do 600%%sup 0%% C), chrom -- nikl |
| (asi 40 mV/K, do 900%%sup 0%% C) a platinrhodium -- platina (jen asi |
| 10 mV/K avšak 1300%%sup 0%% C a je mezinárodním standardem). Pokud |
| použitý materiál má předpokládané složení, je možné použít normou |
| udávané závislosti mezi napětím termočlánků a měřenou teplotou, |
| s přihlédnutím k přípustným tolerancím. Pro přesnější měření je třeba |
| termočlánky cejchovat. |
| __Odporové teploměry__ jsou drátky do 0,1mm průměru, u nichž se |
| využívá zvětšování odporu s rostoucí teplotou. Standardní platinové |
| odporové teploměry mají při 0%%sup 0%%C odpor 100 W, niklové 20 |
| W. Odpor polovodičových odporových teploměrů -- termistorů - |
| s rostoucí teplotou klesá, změna odporu s teplotou je výraznější než |
| u drátkových teploměrů a používají se proto v provozních měřidlech |
| malých změn teplot, zejména při kontrole provozu vzduchotechnických |
| zařízení a pro regulaci. |
| __Vlhkost vzduchu__ se nejčastěji zjišťuje psychrometricky, postupem |
| založeným na měření suchého a mokrého teploměru. Vlasové a blánové |
| vlhkoměry relativní vlhkosti vyžadují častou regeneraci, zejména |
| v prostředí s vlhkostí pod 60%. |
| Měření __rychlosti proudění__ vzduchu ve větraném klimatizovaném |
| prostoru je obtížné pro malé hodnoty rychlostí (od několika cm/s do |
| 0,5 m/s) a pro silnou turbulenci. Změny rychlosti (mění se její |
| velikost i směr) jsou nahodilé. Tato nahodilost změn rychlosti je |
| přirozenou vlastností pohybu vzduchu v místnostech, kde i bez nuceného |
| přívodu vzduchu proudí tento vzduch přirozenou konvekcí na stěnách |
| a předmětech s jinou teplotou. |
| __Účinnou teplotu okolních ploch__ __tr__ je možné stanovit výpočtem |
| z hodnot teplot jednotlivých stěn a určení úhlových poměrů osálání |
| vzhledem ke člověku v určitém místě prostoru. Tento postup je vhodný |
| pro návrh zařízení. V existujících budovách je nejběžnější měření |
| výsledné teploty t%%sub 0%% kulovým teploměrem (při současném změření |
| teploty vzduchu __ta__ a rychlosti proudění __v__%%sub ar%% ). |
| __Atmosferický tlak__ pa lze |
| stanovit ze závislosti tlaku na relativní vlhkosti a teplotě okolního vzduchu: |
| ''a) jednodušším vztahem'' |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image081.gif] |
| ''b) složitějším vztahem'' |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image082.gif]\\ |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image083.gif] |
| Vlastní výpočty teplot __ta, tr, tcl__ různými metodami pro zvolenou |
| hodnotu __PMV=0__ a pro různé hodnoty metabolického výkonu a tepelného |
| odporu oblečení jsou uvedeny v kapitole 5. |
| !!!5. Výpočet tepelné pohody |
| !!5.1. POUŽITÉ VZORCE PRO VÝPOČET |
| V literatuře se vzorec pro stanovení hodnoty PMV vyskytuje ve dvou |
| provedeních, dle použitých jednotek. |
| První uvádí PMV pro jednotky SI soustavy (M-> W/m%%sup 2%%, |
| Icl-> m%%sup 2%% KW%%sup -1%%) a je znám ve tvaru: |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image084.gif] |
| Druhý ze kterého vychází i tato práce udává PMV (M-> Met, Icl-> |
| clo) ve tvaru: |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image085.gif] |
| Pro náš výpočet uvažujeme rozmezí hodnot použitých veličin dle knihy |
| ''Větrání a klimatizace (autor: Chýský, Hemzal ), ''udané v tabulce |
| 16. |
| Tab.16 Proměnné veličiny pro výpočet PMV |
| [{Table |
| | Veličina | Označení | Rozmezí hodnot |< [{nbsp}] |
| |^ [{nbsp}] |^ [{nbsp}] | SI soustava | Jiné jednotky |
| | Teplota okolního vzduchu | t%%sub a%% | 10 -- 30 °C | 10 -- 30 °C |
| | Teplota okolních ploch | t%%sub r%% %%sub %% | 10 -- 40 °C | 10 -- 40 °C |
| | Rychlost proudění vzduchu vůči člověku (určuje hc) | v%%sub ar%% | 0 -- 1 m/s | 0 -- 1 m/s |
| | Relativní vlhkost vzduchu | RH%%sub %% | 0 -- 100% | 0 -- 100% |
| | Tepelný odpor oděvu | I%%sub cl%% %%sub %% | 0 -- 0.31 m%%sup 2%% KW%%sup -1%% | 0 -- 2 clo |
| | Metabolismus člověka | M | 58 - 232 W/m%%sup 2%% | 1 -- 4 met |
| | Mechanický výkon člověka | W | volím 0 | volím 0 |
| }] |
| Dostupné literatury se liší i stanovením atmosférického tlaku, který |
| závisí na relativní vlhkosti vzduchu a na teplotě vzduchu.(vztahy jsou |
| uvedeny v kapitole 4.3) |
| Proto řešíme rovnici PMV dvakrát, prvně za dosazení složitějšího |
| vztahu, podruhé pro jednodušší vztah. |
| Teplotu na povrchu oblečení __tcl__ lze stanovit také dvěma vztahy. |
| První vztah je implicitní: |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image086.gif] |
| Druhý vztah je explicitní: |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image088.gif] |
| Výsledkem této práce je porovnat řešení rovnice PMV pro implicitní |
| a explicitní vztahy pro různé M, Icl a var. |
| Pomocí softwaru Mathematica mohu stanovit řešení PMV za dosazení |
| podmínky pro výpočet tcl, kde pro implicitní tvar řeším: |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image089.gif] |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image090.gif] |
| pro explicitní (neimplicitní) vztah, pak řeším rovnici: |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image091.gif] |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image090.gif] |
| Pro zadanou teplotu vzduchu v povoleném rozmezí, |
| tj. taÎ<10,30>°C. Výsledkem řešení těchto rovnic jsou závislosti |
| teplot, pro které je splněna rovnice tepelné rovnováhy člověka. Jedná |
| se o závislosti: |
| a) t%%sub r%% = f(t%%sub a%% )%%sub %% |
| b) t%%sub cl%% = f(t%%sub a%% ) |
| Pro ověření správnosti |
| výsledků byly rovnice přepočteny pomocí numerického řešení (NSolve) |
| pro teploty které vyšly z řešení hledání kořenů rovnic (FindRoot). Porovnání obou metod uvádí tabulka |
| v příloze 2. |
| !!5.2. VÝSLEDNÉ GRAFICKÉ ZÁVISLOSTI |
| !5.2.1. Porovnání implicitního a neimplicitního vztahu pro tcl |
| Jak bylo uvedeno v kapitole 5.1 existují dva vztahy pro stanovení |
| teploty tcl (teploty na povrchu oblečení). Jednak implicitní (dále jen |
| impl), jednak neimplicitní (dále jen neimpl). Řešením obou vztahů |
| vycházejí při různém metabolickém výkonu (__M__), různém tepelném |
| odporu oděvu (__Icl__) a různé rychlosti proudění vzduchu (__var__) |
| různá řešení (odlišné intervaly teplot pro tepelnou pohodu). Pro |
| zjednodušení byly rovnice řešeny kratším vztahem pro __pa__. Výsledky |
| byly zpracovány do tabulky, uvedené v příloze 3, dále jsou uvedeny |
| grafické závislosti tr = f (ta) a tcl = f (ta) pro oba vztahy, tak aby |
| bylo zřejmé k jakým rozdílům dochází. Nesrovnalosti jsou zejména pro |
| malé hodnoty var, což je patrné z grafu 1b. |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image092.gif] |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image093.gif] |
| Graf 1a, 1b. Stanovení rozdílů řešení impl a neimpl rce pro tr = |
| f (ta), pro M = 1 a M = 2 met |
| Dalším hlediskem, kterým lze porovnat rce. impl a neimpl je vynést |
| závislost PMV = f (ta,tr) (graf 2 a 3), nebo závislost tr = f (ta) |
| pro PMV = -3, 0.5, 0, 0.5 a 3 kdy hodnoty PMV = -3, 3 jsou mezními |
| hodnotami a rozmezí mezi PMV = -0.5 a PMV = 0.5 je povolený interval |
| v jakém se mohou teploty měnit (graf 4 a 5). Grafy 4 a 5 jsou vlastně |
| řezy grafů 2 a 3 v rovinách daných velikostí PMV. Řešení je stanoveno |
| za použití kratšího vztahu pro výpočet atmosférického tlaku pa. |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image094.gif] |
| Graf 2. Hodnoty fce PMV = f (ta, tr), ta Î<10,30>, tr Î<10,40> pro |
| implicitní vztah |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image096.gif] |
| Graf 3. Hodnoty fce PMV = f (ta, tr), ta Î<10,30>, tr Î<10,40> pro |
| neimplicitní vztah |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image099.jpg] |
| Graf 4. Hodnoty fce tr = f (ta), PMV =-3, 0.5, 0, 0.5 a 3 pro |
| implicitní vztah |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image102.jpg] |
| Graf 5. Hodnoty fce tr = f (ta), PMV =-3, 0.5, 0, 0.5 a 3 pro |
| neimplicitní vztah |
| Z těchto grafů vyplývá, že při stavu tepelné pohody se implicitní |
| a neimplicitní vztah skoro neliší, ale pro PMVÎ<-3,3> nám implicitní |
| vztah dovoluje větší rozmezí teplot. |
| !5.2.2. Porovnání řešení rovnic pro kratší a delší vztah pro výpočet atmosférického tlaku pa |
| Dalším typem výsledků této práce je stanovit rozdílnost řešení |
| v závislosti na použitém vztahu pro výpočet atmosférického |
| tlaku. Z kapitoly 4.4 víme, že lze použít kratší nebo delší |
| vzorec. V obou případech je postup následující: |
| 1) Zvolíme interval teploty okolí ta%%sub %% Î<10,30>. Pro jednotlivé |
| hodnoty vypočteme teploty tr%%sub 1%% , tcl%%sub 1%% z neimplicitního |
| řešení, uvedeného v kapitole 5.1, při různém __M, I, var__ pomocí |
| funkce __FindRoot__. |
| 2) Hodnotu tr%%sub 1%% zpětně dosadíme do téhož vztahu -- k řešení |
| použijeme funkci __Nsolve__. Výsledkem jsou hodnoty ta%%sub 2%% , |
| tcl%%sub 2%% . Odpovídají-li tyto původním hodnotám, tj. ta%%sub 1%% |
| = ta%%sub 2%% , tcl%%sub 1%% = tcl%%sub 2%% , je ověřena správnost |
| výpočtu. |
| Z vypočtených hodnot byla sestavena tabulka, která se nachází |
| v příloze 2. Z této tabulky vyplývá, že ve většině případů jsou |
| výsledky totožné, pouze pro nízké hodnoty __M, Icl, var__ získáváme |
| u delšího vzorce rozdílné hodnoty. |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image104.gif] |
| Graf 6. Hodnoty fce tr = f (ta) pro neimplicitní vztah |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image105.gif] |
| Graf 7. Hodnoty fce tcl = f (ta) pro neimplicitní vztah |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image106.gif] |
| Graf 8. Hodnoty fce tr = f (ta) pro implicitní vztah |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image107.gif] |
| Graf 9. Hodnoty fce tcl = f (ta) pro implicitní vztah |
| Z uvedených grafů (6-9) vyplývá, že se řešení pomocí dvou vztahů pro |
| atmosférický tlak pa liší hlavně pro malé hodnoty teplot okolního |
| vzduchu, které běžně při výpočtu tepelné pohody nenastávají. |
| Můžeme tedy prohlásit, že pro naši teplotní oblast tj. ta Î<10,30>, tr |
| Î<10,40> jsou oba vztahy identické a to pro implicitní i neimplicitní |
| vyjádření teploty na povrchu oděvu, proto můžeme dále vynášet |
| závislosti jen s dosazováním kratšího vztahu pro __pa__ a výsledky |
| budou platné i pro delší vztah pro __pa____.__ |
| !5.2.3. Závislosti řešení na měnících se podmínkách |
| Další možností, kterou můžeme hodnotit tepelnou pohodu člověka je |
| stanovit, jak se budou měnit teploty vypočtené i impl. a neimpl. |
| vztahů uvedených v kapitole 5.1 v závislosti na měnícím se __M, Icl, |
| var__ |
| Řešení rovnic bylo provedeno |
| pro hodnoty: |
| [{nbsp count=10}]tepelného odporu oděvu __Icl____ = 0; 1; 2 clo,__ \\ |
| [{nbsp count=10}]rychlosti proudění vzduchu __v%%sub ar%% = 0 až 1 m/s,__\\ |
| [{nbsp count=10}]metabolického výkonu __M = 1; 2; 3; 4 met__.\\ |
| 5.2.3.1. Vliv změny tepelného odporu oděvu na průběhy teplot |
| Pro implicitní (graf 10 a 11) a neimplicitní vztahy (graf 12 a 13).__''''__ |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image108.gif] |
| Graf 10. Hodnoty fce tr = f (ta) pro implicitní vztah |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image109.gif] |
| Graf 11. Hodnoty fce tcl = f (ta) pro implicitní vztah |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image110.gif] |
| Graf 12. Hodnoty fce tcl = f (ta) pro neimplicitní vztah |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image111.gif] |
| Graf 13. Hodnoty fce tcl = f (ta) pro neimplicitní vztah |
| Z uvedených grafických závislostí vyplývá, že při vzrůstajícím |
| tepelném odporu oděvu postačí nižší teploty vzduchu, sálavé teploty |
| i teploty povrchu oděvu. Při porovnání neimplicitního a implicitního |
| vztahu zjistíme, že v prvém případě stačí nižší teploty pro stanovení |
| stejného tepelného pocitu než v druhém případě. |
| 5.2.3.2. Vliv změny rychlosti proudění vzduchu na průběhy teplot |
| Pro neimpl. závislost z kapitoly 5.1 tr = f (ta) - (graf 14) a tcl = f (tr) - (graf 15). |
| Změna rychlosti proudění vzduchu __var__ způsobí změnu součinitele |
| přestupu tepla konvekcí __a%%sub k%% __, dle vztahů viz kap 4.2. Tím |
| se změní tepelný tok sdílený mezi__ __člověkem a okolím konvekcí, |
| který je dán vztahem: |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image112.gif] |
| Výsledné změny teplot, při změně __var__ popisují grafické závislosti |
| na následující straně. |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image114.png] |
| Graf 14. Hodnoty fce tr = f (ta) pro |
| neimplicitní vztah a měnící se __var__ |
| [{nbsp count='8'}][Tuma2/image117.png] |
| Graf 15. Hodnoty fce tcl = f (tr) pro neimplicitní |
| vztah a měnící se __var__ |
| Pro zvýšení __var __platí, že pro docílení stejné teploty na povrchu |
| oděvu musíme zvýšit teploty vzduchu i sálavou teplotu stěn. V praxi |
| to znamená, pokud bude subjekt v průvanu musí být v prostoru udržována |
| vyšší teplota pro docílení stejného tepelného pocitu. |
View page
Více informací...
Přihlášení
Tato strana (revision-35) byla změněna
11:40 20.11.2007
uživatelem xkrumpha.