| 
Kdo se směje, místo aby zuřil, je vždycky silnější. -- japonské přísloví | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 
■ Diskuzní fórum ■ Pískoviště ■ Poslední změny ■ Registrace ■ Etický kodex ■ Nápověda ■ Administrace ■ Hlášení chyb 
 © 1999-2008 HEAT JSPWiki v2.4.104 |   
      This is version 13.  
      It is not the current version, and thus it cannot be edited. [Back to current version] [Restore this version] 
 Řešení ustálených 1D tepelných polí.Základem je Fourier Kirchhoffova rovnice 
 Pro stacionární případy obdržíme v 1D rovnici pro l závislé na teplotě a souřadnici. 
 Ukážeme si nějaké základní případy. Začněme nejjednodušším: stěna tloušťky d má tepelnou vodivost l=konst , v x=0 má teplotu T0 a teče jí tepelný tok q [W/(m^2 K)]. Ve stěně teplo nevzniká. Naše rovnice má tvar 
 Cauchyho úloha má v tomto případě fyzikální smysl následující: 
 Řešení obdržíme snadno a rychle: 
 A vidíme lineární závislost teploty na souřadnici. Například pro cihlovou zeď .... 
 Schválně jsme napsali "Cauchyho úloha" a nikoli "okrajová podmínka". F.-K. rovnice je parciální diferenciální rovnice, okrajová podmínka znamená znalost řešení na hranici nějaké oblasti, při redukci na 1D problém je touto oblastí intarval a jeho hranicí dva jeho krajní body. Ovšem pro obyčejné diferenciální rovnice je třeba znát v jednom bodě hodnotu řešení a jeho derivaci a nikoli hodnotu řešení ve dvou různých bodech. V některých případech to nevadí: 
 ndy to vadit bude. Každopádně jde o zajímavý vztah mezi PDR a ODR. Pojďme dále; často se uvádí rovnice uvažující přecházení tepla např. z vodiče do okolí konvekcí; pro plošnou hustotu výkonu platí q=a*(T[x]-Tokoli), dále se uvažuje q*obvod*dx=Qv*průřez*dx; odtud snadno Qv= 
 Na první pohled možná vypadá tento průběh podivně, ale když se nad tím zamyslíte, jak prostupuje teplo vedením třeba drátem a konvekcí do okolí /význam použitých symbolů je doufám jasný/, vidíme, že je to správně. Postupujme dále a vyšetřeme případy s proměnnými látkovými vlastnostmi, zde především tepelnou vodivostí. Styk dvou látek můžeme simulovat rychle probíhajícím spojitým přechodem. Přílohy
 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||